Pál Erdős
Erdős Pál | |
---|---|
Pál Erdős (1992) | |
Narození | 26. března 1913 Budapešť |
Úmrtí | 20. září 1996 (ve věku 83 let) Varšava |
Alma mater | Stephen I of Hungary High School (1926–1930) Univerzita Loránda Eötvöse v Budapešti (1930–1934) |
Pracoviště | Viktoriina univerzita v Manchesteru (1934–1938) Institut pro pokročilé studium (1938–1940) Purdueova univerzita (1943–1945) Notredamská univerzita (1952–1954) Technion – Izraelský technologický institut (1954–1996) |
Obory | teorie pravděpodobnosti, kombinatorika, teorie grafů, teorie čísel, teorie množin, reálná analýza a geometrie |
Ocenění | Guggenheimovo stipendium (1945) Coleova cena v teorii čísel (1951) Kossuthova cena (1958) Wolfova cena za matematiku (1983) zahraniční člen Královské společnosti (1989) … více na Wikidatech |
Rodiče | Lajos Erdős |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pál Erdős (26. března 1913 Budapešť – 20. září 1996 Varšava), křestní jméno někdy uváděné Paul, byl jeden ze světově nejproslulejších matematiků 20. století. Proslavil se především rozsáhlými objevy v oborech teorie grafů, kombinatoriky, teorie množin a teorie pravděpodobnosti. Také svou excentričností a neustálými přesuny mezi různými výzkumnými institucemi po celém světě.
Život
Narodil se v Budapešti do rodiny maďarských Židů. Již v mládí proslul jako matematický génius (ve čtyřech letech byl údajně schopen vypočítat z data narození počet sekund, které trvá něčí život), čemuž odpovídá i fakt, že doktorát z matematiky získal roku 1934 – ve svých jednadvaceti letech. Ve stejném roce se z důvodu vzestupu antisemitismu v tehdejším Maďarsku přesunul do Manchesteru a v roce 1938 pak do Princetonu.
Většinu života strávil cestováním z místa na místo mezi matematickými konferencemi a domovy svých spolupracovníků – obvykle se zdržel pouze na dobu nutnou k vyřešení problému, na kterém zrovna pracoval, a přesunul se opět jinam. Jeho způsob práce a fakt, že stovky matematiků po celém světě jsou podepsáni pod různými články a výsledky jako jeho spoluautoři, se stal nesmrtelný zavedením pojmu Erdősovo číslo.
Spolupracovníci
Mezi nejčastější spolupracovníky Erdőse se řadí maďarští matematici András Sárközy (62 studií) a András Hajnal (56 studií) a americký matematik Ralph Faudree (50 studií). Dalšími spoluautory Erdősových prací jsou:
- Béla Bollobás (18 studií)
- Stefan Burr (27 studií)
- Fan Chung (14 studií)
- Zoltán Füredi (10 studií)
- Ron Graham (28 studií)
- András Gyárfás (15 studií)
- Richard R. Hall (14 studií)
- Istvan Joo (12 studií)
- Eric Milner (15 studií)
- Melvyn Nathanson (19 studií)
- Jean-Louis Nicolas (19 studií)
- János Pach (21 studií)
- George Piranian (14 studií)
- Carl Pomerance (23 studií)
- Richard Rado (18 studií)
- A. R. Reddy (11 studií)
- Alfréd Rényi (32 studií)
- Pal Revesz (10 studií)
- Vojtěch Rödl (11 studií)
- C. C. Rousseau (35 studií)
- Dick Schelp (42 studií)
- John Selfridge (14 studií)
- Miklós Simonovits (21 studií)
- Vera Sós (35 studií)
- Joel Spencer (23 studií)
- Ernst G. Straus (20 studií)
- Endre Szemerédi (29 studií)
- Paul Turán (30 studií)
- Zsolt Tuza (12 studií)
Odkazy
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pál Erdős na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Pál Erdős
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Nositelé Wolfovy ceny za matematiku | |
---|---|
1978–1979 | Israel Gelfand / Carl Ludwig Siegel (1978) • Jean Leray / André Weil (1979) |
1980–1989 | Henri Cartan / Andrej Nikolajevič Kolmogorov (1980) • Lars Ahlfors / Oscar Zariski (1981) • Hassler Whitney / Mark Grigorievič Krejn (1982) • Čchen Sing-šen / Pál Erdős (1983/84) • Kunihiko Kodaira / Hans Lewy (1984/85) • Samuel Eilenberg / Atle Selberg (1986) • Kijoši Itó / Peter Lax (1987) • Friedrich Hirzebruch / Lars Hörmander (1988) • Alberto Calderón / John Milnor (1989) |
1990–1999 | Ennio De Giorgi / Ilja Pjatěckij-Šapiro (1990) • Lennart Carleson / John Griggs Thompson (1992) • Michail Gromov / Jacques Tits (1993) • Jürgen Moser (1994/95) • Robert Langlands / Andrew Wiles (1995/96) • Joseph Keller / Jakov Sinaj (1996/97) • László Lovász / Elias Menachem Stein (1999) |
2000–2009 | Raoul Bott / Jean-Pierre Serre (2000) • Vladimir Arnold / Saharon Šelach (2001) • Mikio Sató / John Tate (2002/03) • Grigorij Alexandrovič Margulis / Sergej Petrovič Novikov (2005) • Stephen Smale / Hilel Fürstenberg (2006/07) • Pierre Deligne / Phillip Griffiths / David Mumford (2008) |
2010–2019 | Čchiou Čcheng-tung / Dennis Sullivan (2010) • Michael Aschbacher / Luís Angel Caffarelli (2012) • George Mostow / Michael Artin (2013) • Peter Sarnak (2014) • James Arthur (2015) • Richard Schoen / Charles Fefferman (2017) • Alexandr Alexandrovič Bejlinson / Vladimir Geršonovič Drinfeld (2018) • Jean-François Le Gall / Gregory F. Lawler (2019) |
2020–2029 | Simon Donaldson / Jakov Matvejevič Eliašberg (2020) • George Lusztig (2022) |