Anconská republika
Anconská republika Repubblica di Ancona (it) Respublica anconitana (la)
| |||||||||
Motto Ancon dorica civitas fidei | |||||||||
Geografie
| |||||||||
Hlavní město | Ancona | ||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||
Národnostní složení | Italové | ||||||||
Jazyky | latina, anconský dialekt | ||||||||
Náboženství | římskokatolické, judaistické | ||||||||
Státní útvar | |||||||||
Státní zřízení | oligarchická republika | ||||||||
Měna | agontano | ||||||||
Státní útvary a území | |||||||||
|
Anconská republika (italsky Repubblica di Ancona, latinsky Respublica anconitana) byla středověká námořní republika na území dnešní Itálie.
Historie
V 7. a 8. století patřila Ancona mezi pět měst (Pentapolis) Ravenského exarchátu a roku 849 je zničili saracéni. Když severní Itálii dobyl Karel Veliký, stalo se hlavním městem Anconské marky.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8d/Repubbliche_marinare_-_fondachi_anconitani.png/200px-Repubbliche_marinare_-_fondachi_anconitani.png)
Po roce 1000 se postupně osamostatnilo a stalo se námořní republikou s oligarchickou vládou tří starších, volených za tři městské čtvrti. Bylo obvykle spojencem Gaety a Dubrovníku a soupeřilo s Benátkami a anconské lodi se účastnily křížových výprav. V zápasech mezi císařem a papežem stálo na papežské straně (Guelfové).
Po moru a požáru roku 1348 se města zmocnil rod Malatesta, roku 1383 byl však vypovězen. V roce 1532 připadla Ancona Papežskému státu a po roce 1569 byla v tomto státě – vedle Říma a Avignonu – jediné město, kde směli bydlet Židé.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Anconská republika na Wikimedia Commons
![]() | Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Italské námořní republiky | |
---|---|
Anconská republika ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |